Jak jsem se nechal certifikovat - SCJD

Po zhruba půl roce, co jsem dělal certifikát na EJB jsem se nechal opět uvrtat do certifikace. Vybral jsem si SCJD neboť mě z té celé nabídky přišlo, že je nejjednodušší (programovat umím, tak další prográmek do šuplíku už mě nemůže rozházet). Přesto jsem raději šáhl po knížce, která mě dokázala otevřít oči, co že se po mě vlastně chce. Už jsem četl i zábavnější, ale dala se přežít.

Zadání bylo poměrně krátké, o to více jsem si ho ale musel dotvářet a hlavě zdůvodňovat, proč jsem se tak rozhodl. V tomto podle mě spočívá kámen celé certifikace, umět se rozhodnout a své rozhodnutí obhájit. Šlo o kombinaci server, tlustý klient (swing) a práce s vlákny - vypadá to, že tato trojkombinace je základem všech zadání (JavaRanch).

Jedinou věc, kterou jsem se musel učit byla práce s vlákny v Javě5 (zapomeňte na klíčové slovo sychronized). Výborná knížka, kterou mohu doporučit je Java Concurrency in Practice.

Nejhorší období bylo čekání na výsledek, neboť osm pracovních týdnů trvalo chlapcům zkontrolovat, že je řešení ok. Naštěstí mě to dali (373/400). Body jsem ztratil hlavě na GUI (moc jsem se s ním nepáral) a na serverové části (použil jsem sokety a asi čekali RMI).

Pokud se chystáte taky na tuto anabázi, tak vězte, že to bude složitější a časově náročnější, než si původně očekáváte.

Wicket , Grails nebo snad něco jiného?

Na posledním českému JUGu se probíraly webové frameworky. Kontrétně wicket a grails. Za svůj život jsem se setkal s několika frameworky (hlavně struts a jeho klony) a musím říct, že přístup wicketu je mi velice blízký. Programuje se v něm podobně jako ve swingu, se kterým jsem kamarád. Začal jsem začal i číst knížku Wicket in Action, která je tradičně od Manningu skvělá. Škoda, že na projektu na kterém právě vyšívám není povolen.

Naproti tomu grails na mě působil jako totální úlet. Přestože se Vašek Pech snažil, jediné co mě upoutalo je jeho práce s Ideou. Grails jako takový bych rozhodně nebral.

Jak chráníte svoji identitu?

Abych si odpočinul od počítačové literatury, šáhnul jsem tentokrát po osvědčeném autorovi detektivek Jeffery Deaverovi. Jde o jeden z románů, kde hlavní detektiv Lincolna Rhyme a jeho roztleskávačka Amélie Sachsová, řeší šmodrchanec vražd. Pokud jste viděli film Sběratel Kostí tak si je můžete představovat jako Denzela Washingtona a Angelinu Jolie.

Příběhem jsem se ale z počítačového světa nevymanil. Hlavní vrahoun sbírá data o svých obětech a na místo činu dává podvržené důkazy, čímž docílí toho, že je odsouzen úplně někdo jiný. Jako zdroj dat používá datamining metody z databází firmy, která shromažďuje data o lidech (kde so co koupily - kreditky, kde se pohybují - mobily a kamery, jak jsou na tom se zákonem - policie apod.). Klasický big brother.

Každopádně si asi příště rozmyslím, jestli mám zaplatit za nákup hotově či kartou. Člověk nikdy neví, kdo ho sleduje ;-).

Je svět plochý?

Když jsem si četl doporučení v Respektu, že i v češtině vyšla kniha Thomase Friedmana, tak jsem neváhal. Přece jen angličtinou zas až tak nevládnu, abych zvládl i texty laureáta Pulitzerovi ceny.
Kniha je hlavně o aspektech globalizace, outsourcingu, insourcingu, uploadingu a podobných buzzwordech. Je i o tom, proč je arabský svět tak vyhraněný, jak počítačové technologie přispívají ke světovému míru a tak. Je to Američan a patriot, takže nečekejte, že by se v názorech na Ameriku uskromňoval.

Pokud žijete jen na svém dvorku, tak knihu rozhodně nečtěte, za komančů by byla na seznamu zakázaných.

Private constructor

I started read the Bloch's Effective Java, 2nd edition. I read the 1st edition couple years ago. I must say, that second edition is not only a facelift - there are much more items explained. E.g. generics, concurrent api, etc.

Item 4 (Item 5 in the 1st ed.) is about Protecting utility class with private constructor. When you have some class with only static methods (e.g. Math), it is useful to protect instantiation of this class. Standard way, how to implement it, is by private default constructor.

public class MuUtilClass {
  private MyUtilClass(){}
  // other methods omitted
}

Joshua find out, that you can change the accesibility of the constructor by reflection (AccessibleObject.setAccesible). Hence it is better to throw exception inside the constructor.

public class MuUtilClass {
  private MyUtilsClass() {
    throw new AssertionError();
  } 
  // other methods omitted
}

Launchy

Pozor, následující prográmek je vysoce návykový.


Jde o spouščeč programů launchy. Prohledá vám hardisk a pak už to frčí. Po stisku ALT-Space otevře miniaturní textfield do kterého můžete začíst psát. Třeba 'word' a spustí vám Office Word.

Mě pomáhá zejména s vyhledáváním knížek, které okupují značnou část mého disku. Napíšu třeba 'spring' a hned mi ukáže všechny knížky o springu.

Myš už můžu vyhodit z okna ;-).

Haruki Murakami: Konec světa & Hard-boiled Wonderland

Hned jak se v metru objevily reklamy na novou knížku mého oblíbeného autora (zatím jsem přečetl vše, co vyšlo v češtině), neváhal jsem a knížku koupil.

Nemá asi smysl pitvat, že se mi jeho styl prostě líbí, a snadno se mi identifikuje s hlavním hrdinou. Děj je opět kafkovsky absurdní, ale o tom se jistě dočtete více od serióznějších kritiků.

Já bych chtěl poukázat na originální hlášky.

Přesto se zdá, že jsou všichni navzájem spojeni sice neviditelným, ale přesto nepopiratelným poutem důvěrné vzpomínky. [s.23]

Sexuální touha, to je pozitivní energie.Pokud ji není jak vybít, hromadí se a hromadí a člověk přestává jasně myslet a narušená je i jeho fyziologická rovnováha. U mužů stejně jako u žen. U žen to navíc vede k nepravidelnostem v menstruaci a nepravidelný cyklus vede zas k psychické labilitě. [s.57]

Já připadá, že ve vás něco je. Anebo že vám naopak něco chybí. To vyjde docela nastejno. [s.60]

Pravil jsem rovnou, že tomu moc nerozumím. Jsem totiž člověk povětšinou upřímný. Když je mi něco jasné, řeknu upřímně, že je mi to jasné, když mi to jasné není, přiznám bez mučení, že to nechápu. Nejasné odpovědi nedávám. Myslím si totiž, že je naprostá většina problémů zaviněná tím, že se někde někdo nejasně vyjádří. A věřím tomu, že na světě mluví tolik lidí vyhýbavě a nejasně proto, že si někde v hloubi duše koledují o problém. [s.61]

Smrti samotné se tolik nebojím. Jak napsal William Shakespeare: kdo letos umře, má pokoj pro příští rok. [s.62]

Její příšerný apetýt připomínal střelbu z těžkého kulometu do kůlny na dříví. [s.107]

"Kdy jsi vlastně naposledy měl nějakou ženskou?" zeptala se mě nakonec. Odklopil jsem v duchu víko své paměťové bedny a chvíli se přehraboval v obsahu. [s.108]