Zákaz tisku tlustých knih

Přes víkend jsem zhltnul první díl výborné Přemyslovské epopeje od Vladislava Vondrušky.

Další díl jsem si chtěl koupit v iBook storu, ale pešek! Je vydaná jen papírově! Není to žádná anorektická slečinka, ale pořádná 600ti stránková šťabajzna. Když se podívám na svůj noční stolek, jak se pod náporem jí podobných prohýbá, uvítal bych možnost koupě v elektronické podobě. Přece jen můj iPad má v tomto ohledu větší nosnost než sektorový nábytek.

Nakladatelé, přestaňte knížky tisknout a začněte je vydávat! 

Kradu jako umělec

Na iTunes jsem narazil na další pecku nakladatelství Melvil.

Jde o brutálně zjednodušenný výtah rad k odblokování tvůrčího ducha.

Jednu radu jsem hned aplikoval, vytáhl blok, pastelky a design rezervačního formuláře pro náš produkt jdemenato jsem vysmrkl ručně.

Vykradl (nechal se inspirovat) jsem kalendář Googlu, iCalu a Outlooku. Konkurenční systémy jsem ani vykrást nemohl, neb opakující se rezervace vůbec nepodporují.

Pastelky, ořezávátko a papíry jsou už nedílnou součástí mého analogového stolu.

A co vy? Pamatujete si ještě ze školky co jsou to pastelky?

Planeta Google - Quo Vadis

Už název knihy vypovídá o globálním dopadu firmy Google. Pokud vás zajímá, jak firma vznikala a jak postupně rozšiřovala své služby, šáhli jste po správné knize.
Problémy při zakládání datových center (jak blízko je elektrárna), přes dilema zda cenzurovat vyhledávácí algoritmus až k akvizici youtube.
Kniha je psaná věceckým přístupem (skoro 500 zdrojových referencí).

Jaké myšlenky mě při četbě napadaly?

1. Proč si ještě dnes staví korporace svá datová centra na drahém hardwaru, když technologie postavená na cloudu funguje spolehlivěji a dokonce levněji?
   
2. Zakladatelé youtube dopředu nevěděli, jak na svém nápadu vydělávat. Dokonce to nevěděl ani Google sám, když youtube koupil. Toto mě motivuje rozpracovávat myšlenky, pro které aktuálně nevidím business case.
   

Dnes si život bez Googlu neumím přestavit. Denně používám mail, vyhledávání, rss reader, kalendář, mapy, v telefonu android. Čeho dalšího se asi dočkáme v příštím roce?

Co má společného Kafka se Sputnikem?

Často si chodím spravovat náladu do knihkupectví - jako správný konzumní člověk. Málokdy odolám a nic si nekoupím. Tentokrát jsem ale šel najisto.
V prvním regále se marketingově podbízel nejnovější Haruki Murakami - Sputnik má láska. Vzhledem k tomu, že jsem od něho přečetl vše co vyšlo v češtině, nešlo ucuknout.

Tentokrát je román docela krátký. Už tradičně je hlavní hrdina samotář, trochu podivín co poslouchá klasickou hudbu a hodně čte. Autor si opět kafkovsky pohrává s čtenářovou trpělivostí. Nejprve nastaví nějakou záhadu a místo aby ji po pár stánkách vysvětlil, tak nastolí další záhadu.

Přiznám se, že jsem hlavní myšlenku úplně nepobral. Předchozí tvorba se mi líbila mnohem více.

Jak chráníte svoji identitu?

Abych si odpočinul od počítačové literatury, šáhnul jsem tentokrát po osvědčeném autorovi detektivek Jeffery Deaverovi. Jde o jeden z románů, kde hlavní detektiv Lincolna Rhyme a jeho roztleskávačka Amélie Sachsová, řeší šmodrchanec vražd. Pokud jste viděli film Sběratel Kostí tak si je můžete představovat jako Denzela Washingtona a Angelinu Jolie.

Příběhem jsem se ale z počítačového světa nevymanil. Hlavní vrahoun sbírá data o svých obětech a na místo činu dává podvržené důkazy, čímž docílí toho, že je odsouzen úplně někdo jiný. Jako zdroj dat používá datamining metody z databází firmy, která shromažďuje data o lidech (kde so co koupily - kreditky, kde se pohybují - mobily a kamery, jak jsou na tom se zákonem - policie apod.). Klasický big brother.

Každopádně si asi příště rozmyslím, jestli mám zaplatit za nákup hotově či kartou. Člověk nikdy neví, kdo ho sleduje ;-).

Je svět plochý?

Když jsem si četl doporučení v Respektu, že i v češtině vyšla kniha Thomase Friedmana, tak jsem neváhal. Přece jen angličtinou zas až tak nevládnu, abych zvládl i texty laureáta Pulitzerovi ceny.
Kniha je hlavně o aspektech globalizace, outsourcingu, insourcingu, uploadingu a podobných buzzwordech. Je i o tom, proč je arabský svět tak vyhraněný, jak počítačové technologie přispívají ke světovému míru a tak. Je to Američan a patriot, takže nečekejte, že by se v názorech na Ameriku uskromňoval.

Pokud žijete jen na svém dvorku, tak knihu rozhodně nečtěte, za komančů by byla na seznamu zakázaných.

Haruki Murakami: Konec světa & Hard-boiled Wonderland

Hned jak se v metru objevily reklamy na novou knížku mého oblíbeného autora (zatím jsem přečetl vše, co vyšlo v češtině), neváhal jsem a knížku koupil.

Nemá asi smysl pitvat, že se mi jeho styl prostě líbí, a snadno se mi identifikuje s hlavním hrdinou. Děj je opět kafkovsky absurdní, ale o tom se jistě dočtete více od serióznějších kritiků.

Já bych chtěl poukázat na originální hlášky.

Přesto se zdá, že jsou všichni navzájem spojeni sice neviditelným, ale přesto nepopiratelným poutem důvěrné vzpomínky. [s.23]

Sexuální touha, to je pozitivní energie.Pokud ji není jak vybít, hromadí se a hromadí a člověk přestává jasně myslet a narušená je i jeho fyziologická rovnováha. U mužů stejně jako u žen. U žen to navíc vede k nepravidelnostem v menstruaci a nepravidelný cyklus vede zas k psychické labilitě. [s.57]

Já připadá, že ve vás něco je. Anebo že vám naopak něco chybí. To vyjde docela nastejno. [s.60]

Pravil jsem rovnou, že tomu moc nerozumím. Jsem totiž člověk povětšinou upřímný. Když je mi něco jasné, řeknu upřímně, že je mi to jasné, když mi to jasné není, přiznám bez mučení, že to nechápu. Nejasné odpovědi nedávám. Myslím si totiž, že je naprostá většina problémů zaviněná tím, že se někde někdo nejasně vyjádří. A věřím tomu, že na světě mluví tolik lidí vyhýbavě a nejasně proto, že si někde v hloubi duše koledují o problém. [s.61]

Smrti samotné se tolik nebojím. Jak napsal William Shakespeare: kdo letos umře, má pokoj pro příští rok. [s.62]

Její příšerný apetýt připomínal střelbu z těžkého kulometu do kůlny na dříví. [s.107]

"Kdy jsi vlastně naposledy měl nějakou ženskou?" zeptala se mě nakonec. Odklopil jsem v duchu víko své paměťové bedny a chvíli se přehraboval v obsahu. [s.108]