Planeta Google - Quo Vadis

Už název knihy vypovídá o globálním dopadu firmy Google. Pokud vás zajímá, jak firma vznikala a jak postupně rozšiřovala své služby, šáhli jste po správné knize.
Problémy při zakládání datových center (jak blízko je elektrárna), přes dilema zda cenzurovat vyhledávácí algoritmus až k akvizici youtube.
Kniha je psaná věceckým přístupem (skoro 500 zdrojových referencí).

Jaké myšlenky mě při četbě napadaly?

1. Proč si ještě dnes staví korporace svá datová centra na drahém hardwaru, když technologie postavená na cloudu funguje spolehlivěji a dokonce levněji?
   
2. Zakladatelé youtube dopředu nevěděli, jak na svém nápadu vydělávat. Dokonce to nevěděl ani Google sám, když youtube koupil. Toto mě motivuje rozpracovávat myšlenky, pro které aktuálně nevidím business case.
   

Dnes si život bez Googlu neumím přestavit. Denně používám mail, vyhledávání, rss reader, kalendář, mapy, v telefonu android. Čeho dalšího se asi dočkáme v příštím roce?

Maven support in Intellij IDEA 9.0 (Maia)

Last week was released latest stable version of IDEA 9. I was curious about new maven integration. In the version eight, whenewer you changed the pom file, all project had to be reloaded, which took couple of minutes in my project.
In version nine I have enabled auto refresh feature, and whenever I change the pom file, refresh is done automatically. Reload the project takes couple of seconds now.
Moreover, they added dependency graph feature - say good by dependency:tree command.
Thanks jetbrains for great improvement.

Co má společného Kafka se Sputnikem?

Často si chodím spravovat náladu do knihkupectví - jako správný konzumní člověk. Málokdy odolám a nic si nekoupím. Tentokrát jsem ale šel najisto.
V prvním regále se marketingově podbízel nejnovější Haruki Murakami - Sputnik má láska. Vzhledem k tomu, že jsem od něho přečetl vše co vyšlo v češtině, nešlo ucuknout.

Tentokrát je román docela krátký. Už tradičně je hlavní hrdina samotář, trochu podivín co poslouchá klasickou hudbu a hodně čte. Autor si opět kafkovsky pohrává s čtenářovou trpělivostí. Nejprve nastaví nějakou záhadu a místo aby ji po pár stánkách vysvětlil, tak nastolí další záhadu.

Přiznám se, že jsem hlavní myšlenku úplně nepobral. Předchozí tvorba se mi líbila mnohem více.

Uvažujete ekonomicky dobře nebo zle?

V rámci zachování duševního rozhledu občas šáhnu v knihkupectví po titulu, který nemá na první pohled nic společného s programováním a počítači vůbec. Tentokrát padla volba na knihu Ekonomie dobra a zla od Tomáše Sedláčka.
Čekal jsem suchopárnou příručku o bankovních a pojišťovacích produktech a kuchařku, jak se chovat v době krize. O to víc jsem byl překvapen, že jde spíše o historicko filozofický pohled na chování člověka. Z každé stránky čiší autorův zájem a že toho má načteno skutečně hodně. Potěšilo mě, že mladý český člověk dokáže psát o věcech nadčasových a globálních. Knihu jsem četl poměrně dlouho, neboť nutí člověka neustále se zastavovat a přemýšlet.
Pokud máte občas pochybnosti o svém počínání, jestli je nebo není etické, tak vřele doporučuji k pročtení.

Jak jsem se nechal certifikovat - SCJD

Po zhruba půl roce, co jsem dělal certifikát na EJB jsem se nechal opět uvrtat do certifikace. Vybral jsem si SCJD neboť mě z té celé nabídky přišlo, že je nejjednodušší (programovat umím, tak další prográmek do šuplíku už mě nemůže rozházet). Přesto jsem raději šáhl po knížce, která mě dokázala otevřít oči, co že se po mě vlastně chce. Už jsem četl i zábavnější, ale dala se přežít.

Zadání bylo poměrně krátké, o to více jsem si ho ale musel dotvářet a hlavě zdůvodňovat, proč jsem se tak rozhodl. V tomto podle mě spočívá kámen celé certifikace, umět se rozhodnout a své rozhodnutí obhájit. Šlo o kombinaci server, tlustý klient (swing) a práce s vlákny - vypadá to, že tato trojkombinace je základem všech zadání (JavaRanch).

Jedinou věc, kterou jsem se musel učit byla práce s vlákny v Javě5 (zapomeňte na klíčové slovo sychronized). Výborná knížka, kterou mohu doporučit je Java Concurrency in Practice.

Nejhorší období bylo čekání na výsledek, neboť osm pracovních týdnů trvalo chlapcům zkontrolovat, že je řešení ok. Naštěstí mě to dali (373/400). Body jsem ztratil hlavě na GUI (moc jsem se s ním nepáral) a na serverové části (použil jsem sokety a asi čekali RMI).

Pokud se chystáte taky na tuto anabázi, tak vězte, že to bude složitější a časově náročnější, než si původně očekáváte.

Wicket , Grails nebo snad něco jiného?

Na posledním českému JUGu se probíraly webové frameworky. Kontrétně wicket a grails. Za svůj život jsem se setkal s několika frameworky (hlavně struts a jeho klony) a musím říct, že přístup wicketu je mi velice blízký. Programuje se v něm podobně jako ve swingu, se kterým jsem kamarád. Začal jsem začal i číst knížku Wicket in Action, která je tradičně od Manningu skvělá. Škoda, že na projektu na kterém právě vyšívám není povolen.

Naproti tomu grails na mě působil jako totální úlet. Přestože se Vašek Pech snažil, jediné co mě upoutalo je jeho práce s Ideou. Grails jako takový bych rozhodně nebral.

Jak chráníte svoji identitu?

Abych si odpočinul od počítačové literatury, šáhnul jsem tentokrát po osvědčeném autorovi detektivek Jeffery Deaverovi. Jde o jeden z románů, kde hlavní detektiv Lincolna Rhyme a jeho roztleskávačka Amélie Sachsová, řeší šmodrchanec vražd. Pokud jste viděli film Sběratel Kostí tak si je můžete představovat jako Denzela Washingtona a Angelinu Jolie.

Příběhem jsem se ale z počítačového světa nevymanil. Hlavní vrahoun sbírá data o svých obětech a na místo činu dává podvržené důkazy, čímž docílí toho, že je odsouzen úplně někdo jiný. Jako zdroj dat používá datamining metody z databází firmy, která shromažďuje data o lidech (kde so co koupily - kreditky, kde se pohybují - mobily a kamery, jak jsou na tom se zákonem - policie apod.). Klasický big brother.

Každopádně si asi příště rozmyslím, jestli mám zaplatit za nákup hotově či kartou. Člověk nikdy neví, kdo ho sleduje ;-).